Geografická evidence a sociální imaginace hranice

Literární a výtvarné reprezentace hranice v reflexi J. A. Komenského v 19. a 20. století

Autoři

  • Lenka Řezníková

DOI:

https://doi.org/10.14712/24645370.2663

Abstrakt

Topos odchodu do exilu se v 19. století ustavil jako integrální součást Komenského životopisů. Scéna „loučení s vlastí“ se stala předmětem mnoha literárních a uměleckých reprezentací, které ustálily, kanonizovaly a postupně proměnily její základní komponenty. Soustředily se mimo jiné na hranici, kde se scéna obvykle odehrávala. Hranice byla zpravidla zobrazována jako správní a geografická instituce, což bylo pro exulanty nejen sémanticky významné, ale též jasně rozpoznatelné. Při bližším zkoumání textů a vizuálních artefaktů se ovšem ukazuje, že v mnoha reprezentacích nejsou geografické údaje přítomné a jsou spíše jen nahrazovány narativními sugescemi.

Biografie autora

Lenka Řezníková

Lenka Řezníková (*1970), působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, v. v. i.

Stahování

Publikováno

2013-12-01

Jak citovat

Řezníková , Lenka. 2013. „Geografická Evidence a sociální Imaginace Hranice: Literární a výtvarné Reprezentace Hranice V Reflexi J. A. Komenského V 19. a 20. Století". Dějiny – Teorie – Kritika, č. 2 (prosinec):221-36. https://doi.org/10.14712/24645370.2663.

Číslo

Sekce

Studie a eseje