Profese online 2013, 6(1):17-22 | DOI: 10.5507/pol.2013.004

SOCIÁLNÍ OPORA JAKO PROTEKTIVNÍ FAKTOR DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Šárka Ježorská1, Tereza Hrtůsová2, Martina Černá2, Jan Chrastina1
1 Ústav společenských a humanitních věd, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika
2 Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

Cíl: Práce se zaměřuje na zjištění vlivu sociální opory jako protektivního faktoru zdraví na míru deprese, úzkosti a životní spokojenosti u pacientů léčených pro lékařskou diagnózu F10.2 Závislost na alkoholu a F32 Depresivní epizoda na odděleních psychiatrie.

Metody: Pro účely výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup. Ke sběru dat byla použita dotazníková baterie. Baterii tvořily čtyři standardizované dotazníky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka a kol., SAS (Self Rating Anxiety Scale) Zungova sebeposuzovací stupnice úzkosti a DŽS - Dotazník životní spokojenosti Fahrenberga et al.

Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že existuje statisticky významný rozdíl v míře sociální opory mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (pacienti s lékařskou diagnózou deprese a závislost na alkoholu). Potvrdil se předpoklad o existenci signifikantního negativního vztahu mezi mírou úzkosti a sociální opory u pacientů s lékařskou diagnózou závislost na alkoholu. Výsledek potvrzuje protektivní vliv sociální opory ve vztahu ke zdraví. Nebyla prokázána existence signifikantního vztahu mezi mírou deprese a mírou sociální opory. Výsledky výzkumu rovněž potvrzují, že existuje statisticky významný rozdíl v míře životní spokojenosti mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (osoby se závislostí na alkoholu). Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že existuje signifikantní pozitivní vztah mezí mírou sociální opory a mírou životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu. Závislost na alkoholu vede ke snížení životní spokojenosti.

Závěr: Výzkum prokázal význam sociální opory jako protektivního faktoru zdraví. Potvrdilo se, že se zvyšující se mírou sociální opory se snižuje míra úzkosti a naopak se zvyšuje míra celkové životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu.

Klíčová slova: sociální opora, deprese, úzkost, závislost, životní spokojenost, zdraví

Zveřejněno: duben 2013Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ježorská, Š., Hrtůsová, T., Černá, M., & Chrastina, J. (2013). SOCIÁLNÍ OPORA JAKO PROTEKTIVNÍ FAKTOR DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ. Profese online, 6(1), 17-22. doi: 10.5507/pol.2013.004
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek
    English version

    Reference

    1. BENSON, N. C. 2004. Psychiatry. 1st ed. UK: Icon Books, 2004. 176 pp. ISBN 184046-5379.
    2. COHEN, R. M. 2002. Nejčastější psychické poruchy v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 192 s. ISBN 80-7178-497-4.
    3. COHEN, S., UNDERWOOD, L., GOTTLIEB, S. H. 2000. Social support measurement and intervention: A guide for health and social scientists. 1st ed. New York: Oxford University Press, 2000. 368 pp. ISBN 019512670X. Přejít k původnímu zdroji...
    4. DIXIT, A. R., CRUM R. M. 2000. Prospective Study of Depression and the Risk of Heavy Alcohol Use in Women. The American Journal of Psychiatry. 2002, vol. 157, no. 5, p. 751-758. ISSN 0002-953X. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. FAHRENBERG, J., MYRTEK, M., SCHUMACHER, J., BRAHLER, E. 2001. Dotazník životní spokojenosti. 1. vyd. Praha: Testcentrum, 2001. 74 s. ISBN 80-86471-16-0.
    6. CHUNG, L. P, AY-WOAN. HSIUNG, PING-CHUAN. 2010. Quality of life for patients with major depression in Taiwan: A model-based. [online]. p. 153-162. [cit. 2010-05-10]. Dostupný z WWW: http://ntur.lib.ntu.edu.tw/bitstream/246246/233204/1/Quality+of+life+for+patients+with+major+depression+in+Taiwan+A+model-based+study+of+predictive+factors.pdf. Přejít k původnímu zdroji...
    7. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. 1999. Sociální opora jako významný protektivní faktor. Československá psychologie. 1999, roč. XLIII, č. 1, s. 19-38. ISSN 0009-062X.
    8. IWATSUBO, Y., DERRIENNIC, F., CASSOU, B., POITRENAUD, J. 1996. Predictors of life satisfaction amongst retired people in Paris. International Journal of Epidemiology. 1996, no. 25, p. 160-170. ISSN 0300-5771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. 2003. Prediktory sociální opory u české populace. Československá psychologie. 2003, roč. XLVII, č. 3, s. 220-228. ISSN 0009-062X.
    10. KŘIVOHLAVÝ, J. 1999. Moderátor zvládání zátěže typu sociální opory. Československá psychologie. 1999, roč. XLIII, č. 2, s. 106-118. ISSN 0009-062X.
    11. KŘIVOHLAVÝ, J. 2001. Sociální opora v ošetřovatelství. Ošetřovatelství. 2001, roč. 3, č. 3-4, s. 74-77. ISSN 1212-723X.
    12. KŘIVOHLAVÝ, J. 2001. Psychologie zdraví. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 279 s. ISBN 80-7178-551-2.
    13. LU, L. 1995. The relationship between subjective wellbeing and psychosocial variables in Taiwan. Journal of Social psychology. 1995, vol. 43, no. 135, p. 351-357. ISSN 1099-0992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. MAREŠ, J. et al. 2001. Sociální opora u dětí a dospívajících I. 1. vyd. Hradec Králové: Nukleus, 2001. 151 s. ISBN 80-86225-19-4.
    15. MAREŠ, J. et al. 2003. Sociální opora u dětí a dospívajících III. 1. vyd. Hradec Králové: Nukleus, 2003. 252 s. ISBN 80-86225-46-1.
    16. MRVOVÁ, M. 2010. Vliv sociální opory na výskyt úzkosti u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Úspěšně obhájená bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, Fakulta zdravotnických věd, 2010. 111 s.
    17. NEŠPOR, K. 2005. Problémy působené alkoholem a praktický lékař. Medicína pro praxi. 2005, roč. 2005, č. 3, s. 113-116. ISSN 1214-8687.
    18. PEIRCEM, R. S., FRONE, M. R., RUSSELL, M., COOPER, M. L., MUDAR, P. 2000. A longitudinal model of social contact, social support, depression, and alcohol use. Health Psychology. 2000, vol. 19, no. 1, p. 28-38. ISSN 0278-6133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. PREISS, M., VACÍŘ, K. 1999. Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé BDI-II. Příručka. 1. vyd. Brno: Psychodiagnostika, 1999. Nestránkováno. ISBN neuvedeno.
    20. RAHN, E., MANKOPF, A. 1999. Lehrbuch Psychiatrie; für Studium und Beruf. 1. vyd. Bonn: Psychiatrie-Verlag, 1999. 651 s. ISBN 388-414-2291.
    21. SMOLÍK, P. 2001. Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2001. 506 s. ISBN 80-85912-18-X.
    22. SNOPEK, M., HUBLOVÁ, V. 2008. Sociální opora a její vztah k životní spokojenosti, sebehodnocení a osobnosti u adolescentů: rodové rozdíly. Československá psychologie. 2008, roč. LII, č. 5, s. 500-509. ISSN 0009-062X.
    23. STUCHLÍKOVÁ, I., MAN, F., POPOV, P. 1999. Motivační struktura alkoholově závislých v porovnání se vzorkem populace. Československá psychologie. 1999, roč. XLIII, č. 3, s. 193-204. ISSN 0009-062X.
    24. ÜHLINGER, C., TSCHUI, M. 2009. Když někdo blízký pije: rady pro rodiny osob závislých na alkoholu. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 140 s. ISBN 978-807367-610-0.
    25. WILLITS, F. K., CRIDER, D. M. 1998. Health rating and life satisfaction in the later middle years. Journal of gerontology. 1988, vol. 5, no. 43, p. 172-176. ISSN 0022-1422.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah