Vnitr Lek 2020, 66(3):e55-e57

Proteinurie z pohledu internisty

Jan Vachek1,2, Adéla Maříková2, Kateřina Oulehle2, Oskar Zakiyanov3, Vladimír Tesař1
1 Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN Praha
2 Interní oddělení a hemodialyzační středisko Klatovské nemocnice, a. s., Klatovy
3 Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze

Fyziologická proteinurie se pohybuje kolem 30-100 mg/den, za horní hranici normy je považováno 150 mg/den. Albumin reprezentuje přibližně 15 % celkové proteinurie, zbylých cca 85 % tvoří další plazmatické proteiny (imunoglobuliny, β-2 mikroglobulin, Tamm-Horsfallův mukoprotein). Proteinurie přetrvávající déle než tři měsíce již naplňuje definici chronického onemocnění ledvin bez ohledu na úroveň glomerulární filtrace. V současnosti v rámci určení stadia onemocnění ledvin rozlišujeme tři úrovně albuminurie (A1, A2, A3.). Vyšetření albuminu v moči je nedílnou senzitivní součástí při stanovení diagnózy chronického onemocnění ledvin. Přítomnost proteinurie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, mortalitu a terminální selhání ledvin - a to jak v obecné populaci, tak u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Přítomnost proteinurie je spojena s vyšší úmrtností kriticky nemocných, stupeň proteinurie po transplantaci ledvin predikuje přežití štěpu a pacienta. Ovlivnění proteinurie farmakologickou i nefarmakologickou léčbou je spojeno se zlepšením prognózy renálního onemocnění.

Klíčová slova: proteinurie, albuminurie, kreatinin, glomerulopatie, poměr protein/kreatinin.

Proteinuria from an internist's point of view

A basal level of proteinuria is about 30-100 mg/day, the upper limit of basal proteinuria does not exceed 150 mg/day which is considered non-pathology. Albumin accounts approximately 15 % of basal protein in the urine, other plasma proteins (immunoglobulins, β-2 microglobulin, Tamm-Horsfall mucoprotein) comprise the remaining 85 % of total quantity non-pathology proteinuria. Persistent proteinuria present for more than three months already meets the definition of chronic kidney disease independently of the stage of the estimated glomerular filtration rate. Patients are classified as A1-A3 based on the level of albuminuria. Examination of the albumin in the urine is one of the single sensitive indicators of chronic kidney disease. Proteinuria is an independent risk factor for cardiovascular disease, overall mortality and end stage renal failure both in general population and in population with chronic kidney disease. Presence of the urinary protein is associated with a higher mortality rate in critically ill patients. The degree of proteinuria after kidney transplantation predicts graft and patient survival in this population. Pharmacological and non-pharmacological treatments that attenuate proteinuria have been associated with better prognosis of kidney disease.

Keywords: proteinuria, albuminuria, creatinine, glomerulopathy, protein/creatinine ratio.

Zveřejněno: 26. květen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vachek J, Maříková A, Oulehle K, Zakiyanov O, Tesař V. Proteinurie z pohledu internisty. Vnitr Lek. 2020;66(3):e55-57.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Žabka J. Diferenciálnî diagnostika proteinurie. In: Viklický O, Dusilová-Sulková S, Rychlîk I Vyšetřovacî metody v nefrologii a jejich klinická aplikace. Praha: Tigis 2007, 17-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Engliš M. Současné možnosti vyšetřovánî proteinuriî. In: Viklický O, Dusilová-Sulková S, Rychlîk I Vyšetřovacî metody v nefrologii a jejich klinická aplikace. Praha: Tigis 2007, 13-15.
    3. Thongboonkerd V, McLeish KR, Arthur JM et al. Proteomic analysis of human urinary proteins isolated by acetone precipitation or ultracentrifugation. Kidney Int 2002; 62: 1461-1469. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Kouri T, Fogazzi G, Gant V et al. European Urinalysis Guidelines. Scand J Clin Lab Invest 2000; 60: (Suppl. 231): 1-96. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Lamb EJ, MacKenzie F, Stevens PE. How should proteinuria be detected and measured? Ann Clin Biochem 2009; 46: 205-217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Rodby RA, Rohde RD, Sharon Z.et al. The urine protein to creatinine ratio as a predictor of 24-hour urine protein excretion in type 1 diabetic patients with nephropathy. The Collaborative Study Group. Am J Kidney Dis 1995; 26: 904-909. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Russo LM, Comper WD, Osicka TM. Mechanism of albuminuria associated with cardiovascular disease and kidney disease. Kidney Int 2004; 66: (Suppl. 92): S67-S68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Levey AS et al. The definition, classification, and prognosis of chronic kidney disease: a KDIGO Controversies Conference report. Kidney Int 2011; 9: 17-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. https://www.england.nhs.uk/wp‑content/uploads/2014/06/psa‑risk‑preg‑wom.pdf (navštíveno 1. 9. 2018) Přejít na PubMed...
    10. Levey AS, Stevens LA, Schmid CH, et al. A new equation to estimate glomerular filtration rate. Ann Intern Med 2009; 150: 604-612. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Conroy RM, Pyorala K, Fitzgerald AP, et al. Estimation of ten-year risk of fatal cardiovascular disease in Europe: the SCORE project. Eur Heart J 2003; 24: 987-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Hiatt WR. Medical treatment of peripheral arterial disease and claudication. N Engl J Med 2001; 344: 1608-1621. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Mayer O, Cífková, Renata, Filipovský J, et al. Prevalence asymptomaticky vysokého rizika kardivaskulárních chorob ve vzorku obecné české populace a adherence k doporučeným cílovým hodnotám sekundární prevence. Prakt Lek 2010; 90: 5. Přejít na PubMed...
    14. Kotseva K, De Bacquer D, De Backer G, et al. Lifestyle and risk factor management in people at high risk of cardiovascular disease. A report from the European Society of Cardiology European Action on Secondary and Primary Prevention by Intervention to Reduce Events (EUROASPIRE) IV cross-sectional survey in 14 European regions. Eur J Prev Cardiol 2016; 23: 2007-2018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Bruthans J, Cifkova R, Lanska V, et al. Explaining the decline in coronary heart disease mortality in the Czech Republic between 1985 and 2007. Eur J Prev Cardiol 2014; 21: 829-839. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Nguyen TH, Neil CJ, Sverdlov AL et al. N‑terminal pro‑brain natriuretic protein levels in takotsubo cardiomyopathy. Am J Cardiol 2011; 108: 1316-1321. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Lyon AL, Bossone E, Schneider B et al. Current state of knowledge on Takotsubo syndrome: a position statement from the task force on Takotsubo syndrome of the Heart Failure Association of the European Society of Cardiology. European Journal of Heart Failure 2016; 18: 8-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Eitel I, Knobelsdorf‑Brenkenhoff F, Bernhardt P et al. Clinical Characteristics and Cardiovascular Magnetic Resonance Findings in Stress (Takotsubo) Cardiomyopathy. JAMA 2011; 306: 277-286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Babický M, Holm F, Erbrt M Takotsubo syndrom: incidencia, etiologie, komplikace, léčba a prognóza. Vnitř Lék 2016; 62: 1021-1027. Přejít na PubMed...
    20. Citro R, Rigo F, D'Andrea A et al. Echocardiographic correlates of acute heart failure, cardiogenic shock, and in‑hospital mortality in tako‑tsubo cardiomyopathy. JACC Cardiovasc Imaging 2014; 7: 119-129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Redfors B, Vedad R, Angerås O et al. Mortality in takotsubo syndrome is similar to mortality in myocardial infarction - A report from the SWEDEHEART1registry. Int J Cardiol 2015; 185: 282-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Pelliccia F, Pasceri V, Patti G et al. Long‑term prognosis and outcome predictors in takotsubo syndrome: A systematic review and meta‑regression study. JACC Heart Fail 2019; 7: 143-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Mehnert A, Lehmann C, Graefen M, et al. Depression, anxiety, post‑traumatic stress disorder and health‑related quality of life and its association with social support in ambulatory prostate cancer patients. Eur J Cancer Care (Engl) 2010; 19: 736-745. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Thekdi SM, Milbury K, Spelman A, et al. Posttraumatic Stress and Depressive Symptoms in Renal Cell Carcinoma: Association with Quality of Life and Utility of Single Item Distress Screening. Psychooncology 2015; 24: 1477-1484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Geffen DB, Blaustein A. Post‑traumatic stress disorder and quality of life in long‑term survivors of Hodgkin's disease and non‑Hodgkin's lymphoma in Israel. Leuk Lymphoma 2003; 44: 1925-1929. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Smith SK, Zimmerman S, Williams CS, et al. Post‑traumatic stress symptoms in long‑term non‑Hodgkin's lymphoma survivors: does time heal? J Clin Oncol 2011; 29: 4526-4533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Rodin G, Yuen D, Mischitelle A, et al. Traumatic stress in acute leukemia. Psychooncology 2013; 22: 299-307. Přejít na PubMed...
    28. Jawahri AR, Vandusen HB, Traeger LN, et al. Quality of life and mood predict posttraumatic stress disorder after hematopoietic stem cell transplantation. Cancer 2016; 122: 806-812. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Avery DH, Shah SH, Eder DN, et al. Nocturnal sweating and temperature in depression. Acta Psychiatr Scand 1999; 100: 295-301. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Rietsema WJ. Post‑traumatic stress disorder as a cause of night sweats. Am Fam Physician 2003; 68: 806-808. Přejít na PubMed...
    31. Mold JW, Holtzclaw BJ, McCarthy L. Night sweats: a systematic review of the literature. J Am Board Fam Med 2012; 25: 878-893. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Oka T. Psychogenic fever: how psychological stress affects body temperature in the clinical population. Temperature (Austin) 2015; 2: 368-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Takakazu O. Psychogenic fever: how psychological stress affects body temperature in the clinical population. Temperature (Austin) 2015; 2: 368-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Steen R, Dahl AA, Hess SL et al. A study of chronic fatigue in Norwegian cervical cancer survivors. Gynecol Oncol 2017; 146: 630-635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Nebiker L, Lichtenstein E, Minghetti A, et al. Moderating Effects of Exercise Duration and Intensity in Neuromuscular vs. Endurance Exercise Interventions for the Treatment of Depression: A Meta‑Analytical Review. Front Psychiatry 2018; 9: 305. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Rebar RA, Stanton R, Geard D, et al. A meta‑analysis of the effect of physical activity on depression and anxiety in non‑clinical adult populations. Health Psychology Review 2015; 9: 366-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Werneck AO, Oyeyemi AL, Silva Dr. Physical activity and depression: is 150 min/week of moderate to vigorous physical activity a necessary threshold for decreasing risk of depression in adults? Different views from the same data. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 2018; 53: 323-324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Marker RJ, Cox‑Martin E, Jankowski CM, et al. Evaluation of the effects of a clinically implemented exercise program on physical fitness, fatigue, and depression in cancer survivors. Support Care Cancer 2018; 26: 1861-1869. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Hadrabová M, Janíková A. Význam fyzické aktivity pro přežití a kvalitu života u pacientů s lymfoproliferativním onemocněním. Transfuze a Hematologie dnes 2018; 3: 182-193.
    40. Janíková A, Radvanský J, Vysoký R, et al. Význam fyzické aktivity u pacientů s hematoonkologickými malignitami. Transfuze a hematologie dnes 2012; 18: 31-38.
    41. Cuisset L, Jeru I, Dumont B, et al. Mutation in the autoinflammatory cryopyrin‑associated periodic syndrome gene: epidemiological study and lessons from eight years of genetic analysis in France. Ann Rheum Dis 2011; 70: 495. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Toplak N, Doležalová P, Constantin T, et al. Periodic Fever syndromes in Eastern and Central European countries: result of a pediatric multinational survey. Pediatric Rheumatology 2010; 8: 29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Toplak N, Frenkel J, Ozen S, et al. An international registry on autoinflammatory diseases: the Eurofever experience. Ann Rheum Dis 2012; 71: 1177-1182. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Shinar, et al. Guidelines for the genetic diagnosis of hereditary recurrent fevers. Ann Rheum Dis 2012; 71: 1599-1605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.