Cor et Vasa 2023, 65(1):82-89 | DOI: 10.33678/cor.2022.096

Myokarditidy u dětí

Kristina Rücklová^{a, b}, Jan David^{c, d}, Karel Koubský^e, Jan Pavlíček^f, Eva Klásková^g, Vojtěch Šedivý^c, Sylvia Krupičková^h, Hana Malcová^ch, Jitka Komínová^b, Pavel Vítⁱ, Peter Kubuš^e

^a Klinika dětí a dorostu, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

^b Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha

^c Pediatrická klinika, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, Praha

^d Soukromá pediatrická a nutriční ambulance, Praha 4

^e Dětské kardiocentrum, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, Praha

^f Klinika dětského lékařství, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava

^g Dětská klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc

^h Royal Brompton Hospital, Londýn, Velká Británie

^ch Oddělení revmatologie dětí a dospělých, Fakultní nemocnice Motol, Praha

ⁱ Pediatrická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Brno

Myokarditida u dětí je poměrně vzácné a zároveň potenciálně závažné onemocnění. Často představuje diagnostické a terapeutické dilema, stejně tak volba diagnostických metod a jejich interpretace nemusí být vždy jednoznačná. V posledních letech stoupá význam magnetické rezonance, u které může být limitací její dostupnost. Variabilní přístup k dětem s myokarditidou je často patrný i v oblasti terapeutické. Významným příspěvkem je odborné stanovisko American Heart Association z roku 2021. Níže předkládaný přehledový článek představuje souhrn současných dostupných literárních dat. © 2023, ČKS.

Klíčová slova: Diagnostika, Etiologie, Léčba, Myokarditida, Patogeneze

Vloženo: 10. květen 2022; Revidováno: 10. květen 2022; Přijato: 22. srpen 2022; Zveřejněno: 1. březen 2023  Zobrazit citaci