Opera Historica 2022, 23(1):104-131 | DOI: 10.32725/oph.2022.005422

Proměny opavsko-krnovské stavovské obce v tereziánském období

Michal Kubica
Archiv města Ostravy
Špálova 19,
702 19 Ostrava

Changes of the Opava-Krnov estate community in the Theresian period

The estates municipality of the Opava-Krnov principality existed in the Theresian period in a much more active form than in other Czech Crown Lands, and the local estates enjoyed a certain acceptance of their share of power at a time when absolutism, centralization and bureaucratization were reaching their peak. The gradual loss of the infrastructural power of the estates with reference to the Empress and the princes of Lichtenstein did not become apparent until the 1750s and 1760s in connection with the Empress’s resignation of her objective to regain possession of the whole of Silesia. The princes of Lichtenstein, having adapted the form of provincial administration after the merging of the two principalities, also began to adjust provincial institutions to fit their ideas so that they would be in complete accordance with their interests. This process is illustrated with concrete examples of the development of interest in the situation at a provincial level, and also of the fact that this was an active factor in local events, especially in wartime, when it was necessary to address procedures relating to tax issues and coordinate the requirements of both warring armies. From the second half of the 1750s, the estates municipality was transformed into a more or less formal member of the provincial administration, and with this the involvement of the estates representatives in events at the provincial level and a transformation of the staffing of the estate municipality came about.

Keywords: Principality of Opava-Krnov; Estates Municipality; Lichtensteins; Provincial Administration, Estates; Provincial Assembly

Published: October 13, 2022  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kubica, M. (2022). Changes of the Opava-Krnov estate community in the Theresian period. Opera Historica, 23(1), 104-131. doi: 10.32725/oph.2022.005
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Al Saheb Jan, Kníže Josef Václav z Lichtenštejna. Připomínka života významného diplomata, vojevůdce a reformátora (1696-1772), Historica, revue pro historii a příbuzné vědy 5, 2014, č. 1, s. 57-67.
    2. Ammerer Gerhard - Godsey William D. Jr. - SCHEUTZ Martin et al. (Hrsg.), Bündnispartner und Konkurrenten der Landesfürsten? Die Stände in der Habsburgermonarchie, Wien - München 2007.
    3. Bahlcke Joachim - Gawrecki Dan - Kaczmarek Richard (eds.), Historia Górnego Śląska. Polityka, gospodarka i kultura europejskiego regionu, Gliwice 2011.
    4. Bahlcke Joachim, Ständeforschung, in: Joachim Bahlcke, (Hg.), Historische Schlesienforschung. Methoden, Themen und Perspektiven zwischen traditioneller Landesgeschichtsschreibung und moderner Kulturwissenschaft, Köln 2005, s. 207-234. Go to original source...
    5. Baumgart Peter - Schmilewski Ulrich (Hrsg.), Kontinuität und Wandel. Schlesien zwischen Österreich und Preußen, Sigmaringen 1990.
    6. Baumgart Peter (Hg.), Expansion und Integration. Zur Eingliederung neugewonnener Gebiete in den preußischen Staat, Köln - Wien 1984.
    7. Bein Werner, Die Grenzziehung zwischen Österreichisch- und Preußisch-Schlesien, in: Werner Bein, Schlesien in der habsburgischen Politik. Ein Beitrag zur Entstehung des Dualismus im Alten Reich, Sigmaringen 1994, s. 252-255.
    8. Bein Werner, Schlesien in der habsburgischen Politik. Ein Betrag zur Entstehung des Dualismus im Alten Reich, Sigmaringen 1994.
    9. Berthold Karl, Schlesiens Landesvertretung und Landehaushalt von ihren Anfängen bis zur Neuesten Zeit, I. Theil: Landesvertretung, Troppau 1909.
    10. Biermann Gottlieb, Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874.
    11. Bossenga Gail, Estates, Orders and Corps, in: William Doyle (ed.), The Oxford Handbook of the Ancien Régime, Oxford 2012, s. 141-166. Go to original source...
    12. Brewer John, The Sinews of Power. War, Money and the English State, 1688-1783, London 1989.
    13. Brňovják Jiří - Jež Radim, Zemská zřízení slezská, in: Karel Schelle - Jaromír Tauchen (eds.), Encyklopedie českých právních dějin, XXII., Praha 2021, s. 325-337.
    14. Brňovják Jiří, Hrabě - kníže - vévoda: Titulární vzestup Alexandra Josefa Sułkowského, držitele bílského panství, Slezský sborník 113, 2015, č. 1, s. 23-46. Go to original source...
    15. Brňovják Jiří, In vim sanctionis pragmaticae. K interpretaci inkolátní pragmatiky z roku 1713 a nobilitací církevních hodnostářů v českých zemích v 18. století, Historica: Revue pro historii a příbuzné vědy 7, 2016, č. 1, s. 1-22.
    16. Brňovják Jiří, K úřednímu procesu přijetí do zemské stavovské obce v období od vydání obnovených zřízení zemských do poloviny 19. století a jeho písemnostem, in: Jiří Brňovják a kol., Nobilitace ve světle písemných pramenů, Ostrava 2009, s. 121-140.
    17. Brňovják Jiří, Lichnovští z Voštic na cestě za knížecími tituly. Příspěvek k politické identitě hornoslezské rakousko-pruské aristokracie, jejímu sociálnímu vzestupu a veřejné prezentaci v 18.-19. století, in: Marian Hochel (ed.), Moderní Evropan první poloviny 19. století. K životnímu jubileu profesora Dušana Uhlíře, Opava - Praha 2019, s. 45-94.
    18. Brňovják Jiří, Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17. a 18. století. 2. část (dokončení), Genealogické a heraldické listy 37, 2017, č. 4, s. 6-17.
    19. Brňovják Jiří, Mezi Rakouskem a Pruskem, loajalitou a oportunismem. Šlechta Rakouského Slezska v období vlády Marie Terezie, in: Marek Vařeka - Aleš Zářický (eds.), Císařovna Marie Terezie a střední Evropa. 300 let od narození reformátorky, Hodonín 2019, s. 225-259.
    20. Brňovják Jiří, Pozemková šlechta mezi stavovskou a občanskou společností, in: Aleš Zářický a kol., Rakouské Slezsko v procesu modernizace 1742-1914, I., Ostrava 2020, s. 475-560.
    21. Brňovják Jiří, Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705-1780, Ostrava 2015.
    22. Brňovják Jiří, Šlechtická společnost Rakouského Slezska a poznámky k její sídelní strategii (1740-1918), in: Cieszyńskie studia muzealne (Těšínský muzejní sborník). Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska (Dom, pałac i zamek w kulturze materialnej Śląska), sv. 6, Český Těšín 2018, s. 57-94.
    23. Browning Reed, The War of the Austrian Succession, New York 1993.
    24. Brunner Otto, Land und Landstände in Österreich. Ein Beitrag zur Geschichte des Föderalismus, Mitteilungen des Oberösterreichischen Landesarchivs 5, 1957, s. 61-73.
    25. Brzobohatý Jan - Drkal Stanislav, Karolínský katastr slezský, 1, Praha 1972.
    26. Brzobohatý Jan - Drkal Stanislav, Karolínský katastr slezský, 2., Praha 1973.
    27. Burke Peter, The language of orders in early modern Europe, in: Hamish Marshall Scott (ed.), Social Orders and Social Classes in Europe since 1500: Studies in Social Stratification. New York 1992.
    28. Cerman Ivo, Opposition oder Kooperation? Der Staat und die Stände in Böhmen 1749-1789, in: Gerhard Ammerer - William D. Godsey Jr. - Martin Scheutz et al. (Hrsg.), Bündnispartner und Konkurrenten der Landesfürsten? Die Stände in der Habsburgermonarchie, Wien - München 2007, s. 374-393.
    29. Cerman Ivo, Šlechtická kultura v 18. století: filozofové, mystici, politici, Praha 2011.
    30. Cerman, Ivo, Za konstituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790-1791, in: Ivo Cerman (ed.), Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 243-262.
    31. Czeike Josef B., Kleine Beiträge zur schlesischen Kriegsgeschichte, Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens 14-15, 1919-1920, s. 189-194.
    32. D'Elvert Christian, Die Verfassung und Verwaltung von Oesterreichisch-Schlesien in ihrer historischen Ausbildung, dann die Rechtsverhältnisse zwischen Mähren, Troppau und Jägerndorf, so wie der mährischen Enklaven in Schlesien, Brünn 1854.
    33. David Jiří, Moravské stavovství a zemské sněmy ve druhé polovině 17. století, Folia Historica Bohemica 24, 2009, č. 1, s. 111-165.
    34. David Jiří, Nechtěné budování státu. Politika, válka a finance na Moravě ve druhé polovině 17. století, Brno 2018.
    35. Dickson Peter George Muir, Finance and Government under Maria Theresia 1740-1780. Vol. II. Finance and Credit, Oxford 1987.
    36. Drabek Anna Maria, Die politische Haltung der böhmischen und mährischen Stände zum Herrscherabsolutismus der 17. und 18. Jahrhunderts: Von der traditionellen ständischen Rechtsposition zu frühkonstitutionellen Forderungen, in: Joachim Bahlcke - Hans-Jürgen Bömelburg - Norbert Kersken (Hrsg.), Ständefreiheit und Staatsgestaltung in Ostmitteleuropa. Übernationale Gemeinsamkeit in der politischen Kultur vom 16.-18. Jahrhundert, Leipzig 1996, s. 265-282.
    37. Drkal Stanislav - Donát Jaroslav, Slezský stavovský archiv v Opavě 1318-1850, inventář, Opava 1972.
    38. Drkal Stanislav, Hejtmanský úřad knížectví opavsko-krnovského v Opavě 1501-1784, inventář, Opava 1964.
    39. Drkal Stanislav, Zemské právo opavsko-krnovské v Opavě, inventář, Opava 1958.
    40. Dülmen Richard van, Kultura a každodenní život v raném novověku II. Město a vesnice, Praha 2007.
    41. Ens Faustin, Das Oppaland oder der Troppauer Kreis, nach seinen geschichtlichen, naturgeschichtlichen, bürgerlichen und örtlichen Eigenthümlichkeiten, 1-2, Wien 1835.
    42. Falke Jakob, Geschichte des fürstlichen Hauses von Liechtenstein, III., Wien 1882.
    43. Flieder Robert, Zemský výbor stavovský na Moravě, Sborník věd právních a státních XVI., 1916, s. 136-157.
    44. Flieder Robert, Zemský výbor v Království českém. Jeho organisace v letech 1714-1783, Zprávy Zemského archivu Království českého 5, 1918, s. 39-190.
    45. Foltýn Dušan, Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005.
    46. Fukala Radek, Stavovská politika na Opavsku v letech 1490-1631, Opava 2004.
    47. Gajdorus Filip, Stavovská společnost Opavského knížectví ve světle jednání zemských sněmů z let 1698-1704, diplomová práce, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2021.
    48. Gawrecki Dan a kol., Dějiny Českého Slezska 1740-2000, I., Opava 2003.
    49. Gawrecki Dan, Der Schlesische Landtag, in: Helmut Rumpler - Peter Urbanitsch (Hrsg.), Die Habsburgermonarchie 1848-1918. Bd. VII: Verfassung und Parlamentarismus, 2. Teilband: Die regionalen Repräsentativköperschaften, Wien 2000, s. 2105-2130.
    50. Gawrecki Dan, Prusové v Opavě za slezských válek, Časopis Slezského zemského muzea série B - vědy historické 42, 1993, č. 3, s. 212-219.
    51. Gawrecki Dan, První slezská válka (1740-1742), in: Dan Gawrecki a kol., Dějiny Českého Slezska 1740-2000, I., Opava 2003, s. 49-52.
    52. Godsey William D., The Sinews of Habsburg Power. Lower Austria in a Fiscal-Military State 1650-1820, Oxford 2018. Go to original source...
    53. Gojniczek Wacław, Urzędy książęce i ziemskie w ustroju księstwa cieszyńskiego (1477-1653), Katowice 2014.
    54. Grečenková Martina, Střet tradičního s moderním? Český sněm, vláda a společnost v letech 1740-1848, in: Marian Ptak (ed.), Sejm czeski od czasów najdawniejszych do 1913 roku, Opole 2000, s. 69-86.
    55. Grünhagen Colmar, Schlesien unter Friedrich dem Grossen. Erster Band 1740-1756, Zweiter Band 1756-1786, Breslau 1890 a 1892.
    56. Hampl Václav, Stížnosti a žádosti stavů slezských r. 1790 a 1791, Praha 1894.
    57. Hassenpflug-ELZHOLZ Eila, Böhmen und die böhmischen Stände in der Zeit beginnenden Zentralismus, München 1982.
    58. Hassinger Herbert, Die Landstände der österreichischen Länder. Zusammensetzung, Organisation und Leistung im 16.-18. Jahrhundert, Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich 36, 1964, s. 989-1035.
    59. Haupt Herbert, Der Namen und Stammen der Herren von Liechtenstein. Biografische Skizzen, in: Evelin Oberhammer (Hrsg.), Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Fürstenhaus Liechtenstein in der frühen Neuzeit, München 1990, s. 213-221.
    60. Hofmann Hasso, Repräsentation: Studien zur Wort- und Begriffsgeschichte von der Antike bis ins 19. Jahrhundert, Berlin 1974, s. 342-358.
    61. Hochedlinger Michael - Maťa Petr - Winkelbauer Thomas (Hrsg.), Verwaltungsgeschichte der Habsburgermonarchie in der Frühen Neuzeit, I., Wien 2019. Go to original source...
    62. Hochedlinger Michael, Austria's Wars of Emergence 1683-1797, London - New York 2003.
    63. Horčička Václav - Suchánek Drahomír - Županič Jan, Dějiny Lichtenštejnska, Praha 2011.
    64. Horna Richard, Kapitola k dějinám prvních počátků zemského výboru v Českém Slezsku, Vlastivědný sborník slezský, II. Historie, literatura, kultura. Dokončení přírodního popisu a hospodář. poměrů, Opava 1926, s. 5-15.
    65. Horna Richard, Návrh zemského zřízení pro Krnovsko z r. 1673. Příspěvek k dějinám recepce římského práva v zemích českých, in: Sborník věd právních a státních 22, 1922, s. 265-294.
    66. Hrbek Jiří, Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740), Praha 2013.
    67. Hurt Rudolf, Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě, II. (1650-1784), Olomouc 1938.
    68. Jež Radim, Těšínsko, in: Karel Schelle - Jaromír Tauchen (eds.), Encyklopedie českých právních dějin, XVIII., Ostrava 2019, s. 97-111.
    69. Juřík Pavel, Josef Wenzel von Liechtenstein. Reformator und Diplomat, in: Marek Vařeka - Aleš Zářický (Hrsg.), Das Fürstenhaus Liechtenstein in der Geschichte der Länder der Böhmischen Krone, Ostrava - Vaduz 2013, s. 213-220.
    70. Kastner Karl, Breslauer Bischöfe, Breslau 1929.
    71. Kerner Robert J., Bohemia in the Eighteenth Century. A study in Political, Economic, and Social History with Special Reference to the Reign of Leopold II, 1790-1792, New York 1932.
    72. Königer Ernst, Das Schicksal Jägerndorfs während des bayrischen Erbfolgekrieges 1778-1779, Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens 16, 1921, s. 1-82.
    73. Korbelářová Irena - Žáček Rudolf, Hra na stavovskou samosprávu, in: Zdeněk Jirásek a kol., Slezsko v dějinách českého státu (1490-1763), II., Praha 2012, s. 195-207.
    74. Korbelářová Irena - Žáček Rudolf, Od baroka k osvícenství, in: Zdeněk Jirásek a kol., Slezsko v dějinách Českého státu (1490-1763), II., Praha 2012, s. 135-302.
    75. Korbelářová Irena - Žáček Rudolf, Těšínsko - země koruny české, Ducatus Tessinensis - terra Corronae Regni Bohemiae. (K dějinám knížectví od počátku do 18. století), Český Těšín 2008.
    76. Korbelářová Irena, Hejtmanská správa ve Slezsku na pozadí specifické územně správní struktury země, in: Lenka Bobková - Martin Čapský - Irena Korbelářová a kol., Hejtmanská správa ve vedlejších zemích Koruny české, Opava 2009, s. 11-23.
    77. Korbelářová Irena, K organizaci a působnosti celoslezských shromáždění sněmovního charakteru v období absolutismu, Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1, 2008, s. 119-140.
    78. Korbelářová Irena, Slezský sněm, in: Dan Gawrecki a kol., Dějiny Českého Slezska 1740-2000, I., Opava 2003, s. 69-70.
    79. Kozák Petr, Červená kniha Opavského knížectví. Edice registra komunikace opavských stavů z let 1614-1618 ve věci jejich sporu s Karlem z Lichtenštejna, Opava 2015.
    80. Kubeš Jiří a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740, Praha 2018.
    81. Kubica Michal, Deputovaní stavů Opavsko-krnovského knížectví na Slezském veřejném konventu v druhé polovině 18. století, Slezský sborník 117, 2019, č. 2, s. 4-29.
    82. Kubica Michal, Mezi dvěma monarchiemi a dvěma sňatky - Ignác Dominik hrabě Chorynský z Ledské z pohledu prosopografie a genealogie, Genealogické a heraldické informace 2018, Brno 2019, s. 91-102.
    83. Kubica Michal, Neobyčejné životní osudy raduňského pána Jana Josefa Bocka z Burgvic, Genealogické a heraldické informace 2019, Brno 2020, s. 140-145.
    84. Kubica Michal, Stavovská společnost Opavského a Krnovského knížectví v období vlády Marie Terezie, disertační práce, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2021.
    85. Kubica Michal, Šlechtická společnost Horního Slezska po jeho rozdělení roku 1742 na příkladu Hlučínska, Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 13, 2020, s. 11-34.
    86. Kubica Michal, Utváření nové hranice Slezska roku 1742 se zřetelem k Těšínskému knížectví, Těšínsko 62, 2019, č. 1, s. 3-16.
    87. Kubica Michal, Z Moravy na Moravu - Mitrovští z Nemyšle na Opavsku v 17. a 18. století. Genealogické a heraldické informace 2021, Brno 2022, s. 89-102.
    88. Kubica Michal, Zemský hejtman ve spirále dluhů - Karel František hrabě Orlík z Laziska, in: Jiří Brňovják - Petr Elbel (eds.), Sigilla - arma - monetae. Sborník příspěvků k 70. narozeninám profesora Tomáše Krejčíka, Brno - Ostrava 2021, s. 449-469.
    89. Kürschner Gottlieb, Bericht über die wissenschaftliche Tätigkeit im schlesischen Landesarchiv zu Troppau I. 1901-1910, Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens XIII, 1918, s. 1-72.
    90. Kürschner Gottlieb, Bericht über die wissenschaftliche Tätigkeit im schlesischen Landesarchiv zu Troppau II. 1911-1916. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens IX, 1919-1920, s. 1-72.
    91. Lec Zdzisław, The History of the Jesuit Post in Opava in Cieszyn Silesia in the Years 1625-1773, Wrocławski Przegląd Teologiczny 28, 2020, č. 1, s. 315-329.
    92. Lepař Bohuš Pavel, Historické hovory o našem Slezsku, Praha 1881.
    93. Lhoták Jan, Mezi dvěma decenálními recesy. K daňové politice Marie Terezie v Čechách v letech 1748-1775, Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 7, 2017, č. 2, s. 53-65. Go to original source...
    94. Machardy Karin J., Staatbildung in den habsburgischen Ländern in der Frühen Neuzeit. Konzepte zur Überwindung des Absolutismusparadigmas. Leistungen und Grenzen des Absolutismusparadigmas, in: Petr Maťa - Thomas Winkelbauer (Hrsg.), Die Habsburgermonarchie 1620 bis 1740, Stuttgart 2006, s. 73-98.
    95. Machardy Karin J., War, Religion and Court Patronage in Habsburg Austria. The Social and Cultural Dimensions of Political Interaction, 1521-1622, Basingstoke - New York 2003. Go to original source...
    96. Mann Michael, States, War and Capitalism. Studies in Political Sociology, Oxford - Cambridge 1988.
    97. Maťa Petr, Český zemský sněm v pobělohorské době (1620-1740). Relikt stavovského státu nebo nástroj absolutistické vlády? in: Marian Ptak, (ed.), Sejm czeski od czasów najdawniejszych do 1913 roku, Opole 2000, s. 49-68.
    98. Maťa Petr, Landstände und Landtage in den böhmischen und österreichischen Ländern (1620-1740), in: Petr Maťa - Thomas Winkelbauer (Hrsg.), Die Habsburgermonarchie 1620-1740, Stuttgart 2006, s. 345-400.
    99. Maťa Petr, Svět české aristokracie (1500-1700), Praha 2004.
    100. Maťa Petr, Wer waren die Landstände? Betrachtungen zu den böhmischen und österreichischen Kernländern der Habsburgermonarchie im 17. und frühen 18. Jahrhundert, in: Gerhard Ammerer - William D. Godsey Jr. - Martin Scheutz et al. (Hrsg.), Bündnispartner und Konkurrenten der Landesfürsten? Die Stände in der Habsburgermonarchie, Wien - München 2007, s. 68-89.
    101. Mueller Christine L., The Styrian Estates 1740-1848. A Century of Transition, New York - London 1987.
    102. Müller Karel, Huldigung an Karl Eusebius, Fürst von Liechtenstein im Jahr 1632 in Troppau, in: Marek Vařeka - Aleš Zářický (Hrsg.), Das Fürstenhaus Liechtenstein in der Geschichte der Länder der Böhmischen Krone, Ostrava - Vaduz 2013, s. 179-186.
    103. Oberhammer Evelin (Hrsg.), Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Fürstenhaus Liechtenstein in der frühen Neuzeit, München 1990.
    104. Oberhammer Evelin, Das Hausarchiv der Regierenden Fürsten von Liechtenstein, in: Veröffentlichungen des Liechtensteinischen Landesarchiv 1. Vaduz 2001, s. 15-38.
    105. Orzechowski Kazimierz, Ogólnośląskie zgromadzenia stanowe, Warszawa - Wrocław 1979.
    106. Orzechowski Kazimierz, Porządek obrad śląskiego konwentu, Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka 29, 1974, č. 3, s. 307-324.
    107. Orzechowski Kazimierz, Zgromadzenia stanowe w warunkach monarchii absolutnej (na przykładzie Śląska), Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka 51, 1996, č. 1-3, s. 357-363.
    108. Pánek Jaroslav, Stavovství v předbělohorské době, Folia historica Bohemica 6, 1984, s. 163-219.
    109. Pekař Josef, České katastry 1654-1789, Praha 1915.
    110. Peřich Leopold, Osudy slezského zemského archivu, Věstník Matice Opavské XXXV, 1930, č. 1, s. 24-30; č. 2, s. 13-17; č. 3, s. 27-32; č. 4, s. 37-45. Go to original source...
    111. Peřich Leopold, Osudy slezského zemského archivu, Věstník Matice Opavské XXXVI, 1931, s. 73-77.
    112. Prasek Vincenc, Svobodný dům někdy hrabat Vlčkův v Opavě, Program českého vyššího gymnázia v Opavě 5, 1888, s. 3-25.
    113. Ptak Marian (ed.), Sejm czeski od czasów najdawniejszych do 1913 roku, Opole 2000.
    114. Ptak Marian, "Weichbild" w strukturze terytorialnej Śląska, in: Podziały terytorialne Polski: przeszłość, teraźniejszość, przyszłość: materiały konferencji historyków prawa w Karpaczu, (29 IX-1 X 1997), Wrocław 1997, s. 5-11.
    115. PTAK Marian, Zemské právo Horního Slezska - stav bádání a badatelské perspektivy, in: Libor Jan - Dalibor Janiš (eds.), Ad iustitiam et bonum commune: proměny zemského práva v českých zemích ve středověku a raném novověku, Brno 2010, s. 61-67.
    116. Ptak Marian, Zgromadzenia i urzędy stanowe Księstwa Cieszyńskiego, Acta Universitatis Wratislaviensis 191, 1992, s. 31-60.
    117. Ptak Marian, Zgromadzenia i urzędy stanowe księstwa karniowskiego (1377-1743), Acta Universitatis Wratislaviensis 194, 1992, s. 47-82.
    118. Rausch Heinz, Repräsentation: Wort, Begriff, Kategorie, Prozeß, Theorie, in: Karl Möckl - Karl Bosl (Hrsg.), Der moderne Parlamentarismus und seine Grundlagen in der ständischen Repräsentation, Berlin 1977, s. 69-120.
    119. Ruzicka Dagmar, Friedrich Graf von Haugwitz (1702-1765). Weg, Leistung und Umfeld eines österreichisch-schlesischen Staatsmannes, Frankfurt am Main 2002.
    120. Sander-Faes Stephan, Composite Domination and State Formation, 1650-1700. Manorialism and the Fiscal-Financial-Military Constitution in Habsburg Bohemia, Opera Historica 19, 2018, č. 2, s. 151-190. Go to original source...
    121. Scott Hamish Marshall, Reform in the Habsburg Monarchy, 1740-90, in: Hamish Marshall Scott, (ed.), Enlightened Absolutism. Reform and Reformers in Later Eighteenth-Century Europe, New York 1990, s. 145-188. Go to original source...
    122. Starý Marek, Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (Inkolátu) v době pobělohorské, Praha 2018.
    123. Starý Marek, Opavsko, in: Karel Schelle - Jaromír Tauchen (eds.), Encyklopedie českých právních dějin, IV., Praha 2016, s. 737-743.
    124. Stögmann Arthur, Das Hausarchiv der Regierenden Fürsten von und zu Liechtenstein, Mitteilungen des Österreichischen Staatsarchivs 56, 2011, s. 503-518.
    125. Stollberg-Rilinger Barbara, Vormünder des Volkes? Konzepte landständischer Repräsentation in der Spätphase des Alten Reiches, Berlin 1999. Go to original source...
    126. Storrs Christopher (ed.), The Fiscal-Military State in Eighteenth-Century Europe. Essays in honour of P. G. M. Dickson, Farnham 2009.
    127. Sturmberger Hans, Land ob der Enns und Österreich, Linz 1979.
    128. Sviták Zbyněk, Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748-1782, Brno 2011.
    129. Štěrbová Jarmila, Královský úřad v Opavě a jeho význam pro dějiny Slezska, Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 18, 1992, č. 2, s. 1-4.
    130. Šústková Hana, Die Beziehung der Fürstenfamilie von Liechtenstein zu (Österreichisch) Schlesien, in: Marek Vařeka - Aleš Zářický (Hrsg.), Das Fürstenhaus Liechtenstein in der Geschichte der Länder der Böhmischen Krone, Ostrava - Vaduz 2013, s. 169-178.
    131. Šústková Hana, Slezská zemská samospráva v letech 1742-1918, in: Biografický slovník Slezska a Severní Moravy. Nová řada 8. (20.) - Supplementum, Ostrava 2006, s. 9-18.
    132. Tapié Victor-Lucien, Marie Terezie a Evropa, Praha 1997.
    133. Uhlíř Dušan, Násilná anexe Slezska a první slezská válka, in: Zdeněk Jirásek a kol., Slezsko v dějinách českého státu (1490-1763), II., Praha 2012, s. 368-383.
    134. Vařeka Marek - Zářický Aleš (Hrsg.), Das Fürstenhaus Liechtenstein in der Geschichte der Länder der Böhmischen Krone, Ostrava - Vaduz 2013.
    135. Vařeka Marek, Prameny k dějinám knížectví Krnov v Lichtenštejnském rodovém archivu ve Vídni a Vaduzu, Sborník bruntálského muzea 2008, s. 28-39.
    136. Walter Friedrich, Die theresianische Staatsreform von 1749, München 1958.
    137. Weber Matthias, Das Verhältnis Schlesiens zum Alten Reich in der Frühen Neuzeit, Neue Forschungen zur Schlesischen Geschichte, 1, Köln - Weimar - Wien 1992.
    138. Wolf Jürgen Rainer, Die Stände in Österreichisch-Restschlesien seit den vierziger Jahren, in: Peter Baumgart - Jürgen Schmädeke (Hrsg.), Ständetum und Staatsbildung in Brandenburg-Preußen, Berlin - New York 1983, s. 365-372. Go to original source...
    139. Yun-Casalila Bartolome -O'Brien Patrick K. - Comín Comín Francisco (eds.), The Rise of Fiscal States. A Global History, 1500-1914, Cambridge 2012.
    140. Jirásek, Zdeněk a kol., Slezsko v dějinách českého státu (1490-1763), II., Praha 2012.
    141. Zukal Josef, Aus der alten Landstube. Der Landrecht. Die Landtage, in: František Sláma a kol., Oesterreichisch Schlesien. Landschafts-, Geschichts- und Culturbilder, Prag 1887, s. 329-343.
    142. Zukal Josef, Rozepře mezi stavem panským a rytířským o zemské úřady knížectví opavského, Opava 1913.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content