Opera Historica 2019, 20(2):228-287 | DOI: 10.32725/oph.2019.027484

Die Böhmischen Robotpatente von 1680 und der Rechtsschutz von Untertanen. Eine Edition der Dokumente

Ivo Cerman
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice

The Bohemian Peasant Patents of 1680 and Legal Protection of Serfs. Edition of Documents

The present study seeks to provide documents concerning the legal status of serfs in Bohemia. It brings the first comprehensive edition of Robotpatente (i.e. peasant patents) for Bohemia and Moravia of 1680, and 1713, the instruction for the Prokurator (i.e. prosecuting attorney) and connected documents, which provided framework for the legal protection of serfs in Habsburg Bohemia. It will be followed in next years by editions of documents for further periods in the development of serfdom. The introductory historical study explains why it is important to return to studying the legal status of serfs, and how this approach differs from the research in peasant rebellions and class struggles. Since I try to build on the narrative of Bauernbefreiung I provide here also a detailed survey of the development of this historiographical narrative mode. The introduction also elucidates what the Robotpatente say about the legal status of serfs and the role of legal institutions before 1680. Since the role of statutory law in the Early Modern Age may not be overrated, this picture is completed by customary law. Our analysis draws on the legal disputes between the landlord and the serfs as individuals and serfs in village communities. We prove that the Leibeigenschaft (serfdom) was connected with limitations of personal freedom. The scope of these limits had been known already before 1680. The edition of documents presents the two peasant patents of 1680 for Bohemia, but also a collection of documents concerning the publication of the patents. It brings also an unknown 'second Robotpatent' of 1681 and the version in which the Robotpatent of 1680 was implemented in Moravia in 1713.

Keywords: Serfdom; Bohemia; Robotpatente; Legal history; Litigation; Edition of documents

Published: September 30, 2019  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Cerman, I. (2019). The Bohemian Peasant Patents of 1680 and Legal Protection of Serfs. Edition of Documents. Opera Historica, 20(2), 228-287. doi: 10.32725/oph.2019.027
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Ivo Cerman - Jaroslav Dibelka, Na začátku bylo bezpráví? Právní postavení nevolníků, in: Ivo Cerman (Hg.), Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, S. 49-68.
    2. Georg Friedrich Knapp, Die Bauernbefreiung und der Ursprung der Landarbeiter in den älteren Theilen Preussens, Bde I-II, Leipzig 1887.
    3. Georg Friedrich Knapp, Die Bauernbefreiung in Österreich und Preußen, Jahrbuch für Gesetzgebung, Verwaltung und Volkswirtschaft im Deutschen Reich 18, 1894, S. 409-431.
    4. Wilhelm Zimmermann, Der große deutsche Bauernkrieg, Berlin/Ost 1976.
    5. Friedrich Winterhager, Ein schwäbischer Pfarrer als Historiker des Bauernkrieges, Würzburg 1986.
    6. Karl Grünberg, Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlich-bäuerichen Verhältnisse in Böhmen, Mähren und Schlesien, Bde I-II, Leipzig 1893-1894.
    7. Karl Grünberg, Studien zur österreichischen Agrargeschichte und Agrarpolitik, Jahrbuch für Gesetzgebung, Verwaltung und Volkswirtschaft im Deutschen Reich 20, 1896, S. 23-88, 135-199.
    8. Karl Grünberg, Die Grundentlastung in: Walter Schiff (Hg.), Geschichte der österreichischen Land- und Forstwirtschaft und ihren Industrien 1848-1898, Wien 1899, S. 1-80.
    9. Eduard Maur, Václav Husa a studium třídních bojů, Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis 19, 1979, S. 7-38.
    10. Luboš Velek, Mladočeská strana za vedení Josefa Kaizla 1897-1901, Praha 1997 (Magisterarbeit).
    11. Josef Kaizl, Lid selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých, Naše doba. Revue pro vědu, umění a život sociální 2, 1895, S. 97-109, 213-222, 303-313.
    12. Jan Klecanda, Vznik, rozvoj a zrušení roboty. Nástin dějin selského stavu v Čechách. K oslavě 50. výročí osvobození selského stavu v zemích koruny české, Praha 1898.
    13. Karel Adámek, Z dějin osvobození rolnictva, Praha 1899.
    14. Josef Gruber, Agrární zřízení. Právní a hmotné postavení selského lidu v minulosti a přítomnosti, Praha 1914.
    15. Karel Kadlec, O poddanské robotě v zemích českých, Brno 1899.
    16. Otakar Josek, Život a dílo Josefa Kalouska, Praha 1922.
    17. Pavel Fabini (Hg.) Historik Josef Kalousek. Historiografie, kultura, politika a společnost druhé poloviny 19. století, Praha 2016.
    18. Marie Ryantová (Hg.), Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky, Bd. I, Praha 2019.
    19. Pavel Fabini (Hg.), Deníky Josefa Kalouska, Bd. II, Praha 2016.
    20. Jaroslav Demel, Dějiny fiskálního úřadu v zemích českých, Bde I-II, Praha 1906-1909.
    21. Bohuš Rieger, Zřízení krajské v Čechách a na Moravě, Bd. II/1, Praha 1891.
    22. Bohuš Rieger, Zřízení krajské v Čechách a na Moravě, Bd. II/2, Praha 1893.
    23. Kamil Krofta, Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě, Praha 1919.
    24. Kamil Krofta - Emanuel Janoušek, Dějiny selského stavu, Praha 1949.
    25. Adolf Hockauf, Heimatskunde des politischen Bezirkes Rumburg, Rumburk 1885.
    26. Julius Helbig, Beiträge zur Geschichte der Stadt und des Bezirkes Friedland in Böhmen, Band II, Frýdlant 1896.
    27. Anton Franz Ressel, Geschichte des Friedländer Bezirkes, Frýdlant 1902.
    28. Anton Franz Ressel, Heimatkunde des Reichenberger Bezirkes, I-II, 1903-1905.
    29. Anton Franz Ressel, Urkundliche und archivalische Beiträge zur Geschichte des Bauernaufstandes in Nordböhmen im Jahre 1680, Mittheilungen des Vereins für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 22, 1926, S. 21-62.
    30. Anton Franz Ressel, Der Bauernführer Andreas Stelzig, Mittheilungen des Vereins für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 23, 1929, S. 141-151.
    31. Anton Franz Ressel, Der Bauernführer Andreas Stelzig, Mittheilungen des Vereins für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 24, 1930, S. 74-76.
    32. Josef Vítězslav Šimák, Bouře selské r. 1680 v kraji boleslavském a litoměřickém, Listy Pojizeří 12, 1898, Nr. 15-18.
    33. Josef Vítězslav Šimák, Příspěvek k selské bouři a poddanským poměrům na Frýdlantsku, Věstník Královské české společnosti nauk 1899, oddíl XIV, s. 1-23.
    34. Hana Kabová, Josef Vítězslav Šimák. Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě, České Budějovice 2013.
    35. František Kutnar, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 1997.
    36. Marie Ludmila Černá, Bibliografický přehled prací Dr. J. V. Šimáka, in: Sborník k sedmdesátým narozeninám universitního profesora Dr. J. V. Šimáka, Turnov 1940, S. 59-100.
    37. Václav Oliva, O selském povstání na Litomyšlsku, Praha 1925.
    38. Antonín Tomíček, Nás sedláky každý šidí. Historie selského pozdvižení na Litomyšlsku r. 1680, Litomyšl 1927.
    39. Josef Mikšíček, Z dob selských bouří - obrazy našeho kraje, Choceň 1939.
    40. František Teplý, Selské bouře, Praha 1931.
    41. Adolf Filáček, Památce selského mučedníka na Litomyšlsku, Východočeský republikán 1926, č. 36.
    42. Jiří Mahen - Adolf Filáček, Památce selských rebelů, Praha 1930.
    43. Václav Černý, Křížová cesta venkova k demokracii 1680-1930, Lidový deník 17, 1. 3., 26. 3., 16. 5., 18. 5., 29. 6. 1930). Go to original source...
    44. Jaroslav Prokeš, Příspěvek k otázce, zda český sedlák byl nevolníkem, Časopis pro dějiny venkova 11, 1926, S. 228-230.
    45. František Kutnar, Cesta selského lidu ke svobodě, Praha 1948.
    46. Emil Strauss, Bauernelend und Bauernaufstände in den Sudetenländern, Praha 1929.
    47. Josef Kočí, Boje venkovského lidu v období temna, Praha 1953.
    48. Josef Macek, O třídním boji za feudalismu, Československý časopis historický 5, 1957, S. 289-301.
    49. Alois Míka, Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století, Praha 1960.
    50. Josef Petráň, Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války, Praha 1964.
    51. Jaroslav César - Milan Otáhal (Hg.), Hnutí venkovského lidu v českých zemích v letech 1918-1922, Praha 1958.
    52. Václav Husa, K methodice studia dějin lidových hnutí v období pozdního feudalismu, Acta Universitatis Carolinae - Historica 6, 1955, S. 5-34.
    53. Eduard Maur, Václav Husa - historik, Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et historica 5, 1988, S. 69-135.
    54. Růžena Mužíková (Hg.), Václav Husa. Velké osobnosti Univerzity Karlovy, Praha 1988 (Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et Historica 5).
    55. Jaroslav Kašpar, Nevolnické povstání v Čechách roku 1680, Praha 1965.
    56. Jaroslav Špaček, Odešel historik a vyskoškolský pedagogik doc. PhDr. Jaroslav Kašpar, CSc. (1929-2014), Studie a zprávy 4, 2014, S. 215-222.
    57. Josef Kočí, Odboj nevolníků na Frýdlantsku 1679-1687, Liberec 1965.
    58. [Bohuslav Matouš - Josef Kočí], Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku. I. Finanční prokuratura, Praha 1954.
    59. Jiří Klabouch, Staré české soudnictví, Praha 1967.
    60. Eliška Čáňová (Hg.), Prameny k nevolnickému povstání v roce 1680, Praha 1986.
    61. Eliška Čáňová (Hg.), Faksimilia. Nevolnické povstání 1680 v dokumentech SÚA, Praha 1980.
    62. [Anonym], Povstání poddaného lidu v r. 1680 v severních Čechách. Sborník referátů ze 4. severočeského symposia, Česká Lípa 1981.
    63. Vladimír Voldán, Morava za nevolnického povstání roku 1680, Časopis Matice moravské 101, 1982, S. 114-141.
    64. Václav Husa - Josef Polišenský (Hg.), Naše národní minulost v dokumentech, Bd. I, Praha 1954.
    65. Josef Polišenský, Minulost našeho státu v dokumentech, Praha 1971.
    66. Jaroslav Dřímal - Marie Stupková, Česká finanční prokuratura 1250-1785. Katalog, Bde. I-II/1-2, Praha 1970.
    67. Jaroslav Dřímal, Královský prokurátor a jeho úřad do roku 1745, Sborník archivních prací 29, 1969, S. 348-386.
    68. Josef Válka, K otázce právního postavení poddaných, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity C9, 1962, S. 51-99.
    69. Vladimír Procházka, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963.
    70. Milan Šmerda, Postavení poddaných ve střední Evropě v období pozdního feudalismu se zřetelem k jejich právním vztahům k půdě, zvláště ve Slezsku, Slovanské historické studie 4, 1961, S. 263-322.
    71. Eduard Maur, K utužení feudálních vztahů na komorních statcích v době pobělohorské, in: Zdeněk Fiala (Hg.), Z českých dějin, Praha 1966, S. 151-169.
    72. Eduard Maur, Český komorní velkostatek v 17. století, Praha 1975.
    73. Eduard Maur, K demografickým aspektům tzv. druhého nevolnictví, Historická demografie 8, 1983, S. 7-43.
    74. Eduard Maur, Země - paměť - lidé, Praha 2017.
    75. Eduard Maur, Příspěvek k vývoji poddanského purkrechtu v pobělohorském období, Vědecké práce Zemědělského muzea 14, 1974, S. 51-62.
    76. Josef Tlapák, K některým otázkám poddanské nezákupní držby v Čechách v 16. - 17. století, Právněhistorické studie 19, 1975, S. 177-210.
    77. Bedřich Šindelář, K otázce zběhlých poddaných u nás. Přehled opatření proti poddanským zběhům od 13. do 18. století, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 57, 1949, S. 163-175, 214-227.
    78. Bedřich Šindelář, Útěk poddaných z Čech na Moravu p. třicetileté válce, Praha 1985.
    79. Bedřich Šindelář, Zbíhání poddaných v českých zemích p. třicetileté válce (několik poznámek a dokumentů), Časopis Matice moravské 100, 1981, s. 101-126.
    80. Miroslav Toegel, Zbíhání poddaných na pardubickém panství v druhé polovině 17. století, Sborník historický 7, 1959, s. 191-226.
    81. Josef Petráň, Pohyb poddaného obyvatelstva a jeho osobní právní vztahy v Čechách v době předbělohorské, Československý časopis historický 5, 1957, S. 26-59.
    82. František Matějek, K otázce připoutání moravských poddaných k půdě, Historické štúdie 17, 1972, S. 219-224.
    83. Eduard Maur, Poddanské spory na českých komorních panstvích po třicetileté válce, in: Alena Pazderová (Hg.), Pocta Elišce Čáňové. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2003, S. 109-124.
    84. Jaroslav Prokop, Robotní patent z roku 1738 v Čechách, Sborník archivních prací 18, 1968, S. 377-411.
    85. Jiří Mikulec, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993.
    86. Jaroslav Čechura, Člověčenství, Právněhistorické studie 33 (1993), S. 33-52.
    87. František Matějek, Cesta poddaného lidu na Moravě ke znevolnění, Brno 2000.
    88. Jiří Dufka, Spory poddaných s vrchnostmi na Moravě počátkem 18. století, Brno 2006 (Magisterarbeit).
    89. Jiří Dufka, Strategien und Trägerschichten bäuerlicher Unruhen im frühneuzeitlichen Mähren, in: Peter Rauscher - Martin Scheutz (Hg.), Die Stimme der ewigen Verlierer? Aufstände, Revolten und Revolutionen in den österreichischen Ländern (ca. 1450-1815), München 2013, S. 311-328.
    90. Sheilah Ogilvie - Jeremy Edwards, Ženy a "druhé nevolnictví" v Čechách na počátku novověku, Historická demografie 22, 1998, S. 5-49.
    91. Markéta Skořepová, The Concept of Gender in the Czech Rural History, Opera historica 20, 2019, S. 91-108. Go to original source...
    92. Jaroslav Čechura, Selské rebelie roku 1680. Sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti, Praha 2001.
    93. Josef Grulich, Migrace městského obyvatelstva: farnost České Budějovice 1750-1824, České Budějovice 2013.
    94. Josef Grulich, Migrační strategie. Město, předměstí a vesnice na panství České Budějovice ve druhé polovině 18. století, České Budějovice 2018.
    95. Josef Grulich, Poddanská argumentace ve světle zhostní agendy, in: Josef Hrdlička - Pavel Král - Rostislav Smíšek (Hg.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku, Praha 2019, S. 153-168.
    96. Jiří Šouša, Několik úvah k institutu poddanství a některým dalším právním otázkám z období předosvícenského absolutismu, Právněhistorické studie 47, 2017, č. 2, S. 33-50.
    97. Winfried Schulze, Bäuerlicher Widerstand und feudale Herrschaft in der Frühen Neuzeit, Stuttgart-Bad Cannstatt 1980.
    98. Alexander Denzler - Ellen Franke - Britta Schneider (Hg.), Prozessakten, Parteien und Partikularinteressen, Berlin 2015. Go to original source...
    99. Stefan Xenakis, Untertanenprozesse an Reichsgerichten, Berlin 2018. Go to original source...
    100. František Weyr, Československé právo ústavní, Praha 2017.
    101. Anton Engelmayr (Hg.), Tractatus de juribus incorporalibus, Wien 1831.
    102. Fritz Wisnicki, Die Geschichte der Abfassung des Tractatus de juribus incorporalibus, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Kanonistische Abteilung 18, 1929, S. 112-130. Go to original source...
    103. Erna Patzelt, Bauernschutz in Österreich vor 1848, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 58, 1958, S. 637-655. Go to original source...
    104. Wilhelm Brauneder, Grundbuch und Miteigentum im Tractatus de juribus incorporalibus, Zeitschrift der Savigny Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 94, 1977, s. 218-227. Go to original source...
    105. Thomas Winkelbauer, Robot und Steuer, Horn 1986.
    106. Martin P. Schennach, Herrschaft im Land und Herrschaft auf dem Land. Zur Genese frühmoderner Staatlichkeit, Zeitschrift der Savigny Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 134, 2018, S. 99-140. Go to original source...
    107. Dominik Schiel, Ein Zisterzienserabt als Sozialpolitiker, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen und Mähren 1920.
    108. Eduard Maur, Staat und (lokale) Gutsherrschaft in Böhmen 1650-1750, in: Markus Cerman - Robert Luft (Hg.), Untertanen, Herrschaft und Staat in Böhmen und im "Alten Reich", München 2005, S. 31-50.
    109. Petr Kreuz - Ivan Martinovský (Hg.), Vladislavské zřízení zemské a navazující prameny, Dolní Břežany 2007.
    110. Josef Pekař, Kniha o Kosti. Kus české historie, Praha 1970.
    111. Eduard Maur, Vznik a proměny majetkového komplexu českých panovníků ve středních Čechách, Středočeský sborník historický 11, 1976, S. 53-63.
    112. Eduard Maur, Die böhmische Kammer und die Kammergüter in Böhmen, in: Thomas Winkelbauer - Michael Hochedlinger - Petr Maťa (Hg.), Verwaltungsgeschichte der Habsburgermonarchie in der Frühen Neuzeit, Wien 2019, Bd. I/1, S. 896-903.
    113. Irena Korbelářová - Milan Šmerda - Rudolf Žáček, Slezská společnost v období pozdního baroka a nástupu osvícenství. Na příkladu Těšínska, Opava 2002.
    114. František Roubík, Zápas Chodů za svobodu, Praha 1939.
    115. František Palacký, Zur Geschichte der Untertänigkeit und Leibeigenschaft in Böhmen (1830), in: František Palacký, Gedenkblätter, Praha 1874, S. 93-103.
    116. Alois Míka, Problém počátků nevolnictví u nás, Československý časopis historický 1957, S. 226-271.
    117. Eduard Maur, Venkov v raném novověku, in: Marie Koldinská - Ivo Cerman (Hg.), Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013, S. 307-334.
    118. Walter Kleindel (Hg.), Urkund dessen - Dokumente zur Geschichte Österreichs von 996 bis 1955, Wien 1984.
    119. František Roubík, Dějiny Chodů u Domažlic, Praha 1931.
    120. Jaroslav Čechura, Černínové versus Kysíbelští, Praha 2003.
    121. Jindřich Francek, Rebelie železnických poddaných v 17. století, Z Českého ráje a Podkrkonoší 7, 1994, S. 51-62.
    122. Eduard Maur, Nepokoje na českých komorních panstvích, prolog k nevolnickému povstání roku 1680, SSH 9, 1974, S. 65-90.
    123. Eduard Maur, Protifeudální robotní hnutí v českých zemích od prvého robotního patentu do nástupu Marie Terezie, Společenské vědy ve škole 40, 1983-1984, S. 202-204.
    124. Jiří Tywoniak, Poddanské nepokoje na Dolnokarlovicku roku 1716, Acta regionalia 1965, S. 145-148.
    125. Kamil Boldán, Český knihtisk v boji s městským stavem a šlechtou na počátku 16. století, Opera historica 18, 2017, S. 7-25. Go to original source...
    126. Lukáš Králík, Tradice publikace práva a sbírky právních předpisů, Archivní časopis 69, 2019, S. 17-49.
    127. Johann-Ludwig Ehrenreich Barth-Barthenheim, Das Ganze der österreichischen politischen Administration mit vorzüglicher Rücksicht auf Österreich unter der Enns, Wien 1838.
    128. Ferdinand Čenský, Rok 1680 na lobkovických panstvích na Roudnicku, Acta Litomericensia 1981, S. 60-80.
    129. Jaroslav Kašpar, Lukáš Pakosta a nevolnické povstání na Litomyšlsku roku 1680, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 64, 1956, S. 103-113.
    130. Johann Jakob Weingarten, Codex Ferdinandeo-Leopoldino-Josephino-Carolinus pro Haereditario regno Bohemiae, Praha 1720.
    131. https://knihoveda.lib.cas.cz/ (25. 9. 2019).
    132. Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku I: Finanční prokuratura, Praha 1954.
    133. Václav Schulz, Příspěvky k dějinám moru v českých zemích v l. 1531-1746, Praha 1901.
    134. František Mareš, Velký mor v letech 1679-1680, Sborník historický 1, 1883.
    135. Ferdinand Olbort, Die Pest in Niederösterreich von 1653 bis 1683, Wien 1973 (Dissertation).
    136. Ferdinand Olbort, Pestbild und Pestbekämpfung im Niederösterreich des 17. Jahrhunderts, Unsere Heimat 48, 1977, S. 13-39.
    137. Eliška Čáňová, Mor v Čechách v roce 1680, Sborník archivních prací 31, 1980, S. 265-339.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content