Opera Historica 2019, 20(2):189-206 | DOI: 10.32725/oph.2019.025389

Kapucíni jako příjemci a zprostředkovatelé barokní caritas

Marek Brčák
Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy, Univerzita Karlova, Ovocný trh 5, 116 36, Praha 1

The Capuchins as Recipients and Mediators of Baroque Caritas

In the 17th and 18th centuries in Bohemia and Moravia, the Capuchins were, by reason of the order's mission and spiritual nature, not only the recipients but also the providers of Christian charity, for which the term caritas is used in Latin. The immediate dependence of the Capuchins on the charitable donations which they received during the period under consideration was a major problem for the material security of the order's individual houses. On the other hand, this link also had its positive side, as it was through it that the social networks of individual monasteries were established and maintained. The giving of alms was the most common form of interaction between the Order and the local population. It was never a one-sided activity, since the Capuchins provided the latter with a variety of gifts and services in return. On the contrary, in the provision of caritas by the Capuchins themselves it is necessary to emphasize the commitment of the Order during outbreaks of plague and its members' service as chaplains in urban hospitals and prisons.

Keywords: Capuchins; Caritas; Alms; Early Modern Period; Bohemia and Moravia

Published: September 30, 2019  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Brčák, M. (2019). The Capuchins as Recipients and Mediators of Baroque Caritas. Opera Historica, 20(2), 189-206. doi: 10.32725/oph.2019.025
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Vavřinec Rabas, Řad kapucínský a jeho působení v Čechách v 17. století, Praha 1937.
    2. Marek Brčák, Annales Patrum Capucinorum provinciae Boemiae: Písemné prameny k dějinám kapucínského řadu v českých zemích v 17. století a možnosti jejich využiti, Historica Olomucensia 41, 2012, s. 143-169.
    3. Marek Brčák, Kroniky českých a moravských kapucínských řeholních domů ze 17. a 18. století, Folia historica bohemica 29, 2014, s. 383-407.
    4. Hillard von Thiessen, Die Kapuziner zwischen Konfessionalisierung und Alltagskultur. Vergleichende Fallstudie am Beispiel Freiburgs und Hildesheims 1599-1750, Freiburg im Breisgau 2002.
    5. Marek Brčák, Kapucínský řád a jeho působení v Čechách a na Moravě (1673-1783), Praha 2019 (Disertační práce).
    6. Tomáš Malý, Konec barokní caritas? Od tradiční strategie spásy k racionální charitě, in: Martina Ondo Grečenková - Jiří Mikulec (edd.), Církev a zrod moderní racionality, Víra - pověra - vzdělanost - věda v raném novověku (Folia historica bohemica, Supplementum 2), Praha 2008, s. 165-182.
    7. Jiří Mikulec - Martina Ondo Grečenková - Tomáš Sterneck, Církev a sociální problematika, in: Jiří Mikulec (ed.), Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě, Praha 2013, s. 163-209.
    8. Olga Fejtová - Václav Ledvinka - Martina Maříková - Jiří Pešek (edd.), "Chudé budete mít mezi sebou stále …" Od charity k sociální politice ve městech 18.-20. století, Praha 2015.
    9. Jiří Mikulec, Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích, Praha 2013.
    10. Tomáš Malý, Smrt a spása mezi Tridentinem a sekularizací. Brněnští měšťané a proměny laické zbožnosti v 17. a 18. století, Brno 2009.
    11. Bronisłav Geremek, Slitování a šibenice. Dějiny chudoby a milosrdenství, Praha 1999.
    12. Karel Nesměrák - Jana Kunešová, Farmaceutická historie kapucínského kláštera v Praze na Hradčanech. Část I. Klášterní lékárna, Česká a slovenská farmacie 64, 2015, s. 79-94.
    13. Michal Tejček, Kapucíni v Brně v 17. - 18. století, Brno v minulosti a dnes 18, 2005, s. 145-200.
    14. Ctirad Václav Pospíšil (ed.), Františkánské prameny I, Olomouc 2001.
    15. [Fidel Elizondo (ed.)], Constitutiones Ordinis Fratrum Minorum Capuccinorum saeculorum decursu promulgatae I. Constitutiones antiquae (1529-1643), Romae 1980.
    16. Max Heimbucher, Die Orden und Kongregationen der Katholischen Kirche, II. Band, reprint, Paderborn-München-Wien 1933.
    17. Pacifik Matějka, Prvopočátky kapucínského řádu, Praha-Olomouc 2002.
    18. Pavel Prihatný (ed.), Konštitúcie sv. Eufémie (Rím, 1536), Studia Capuccinorum Boziniensia 2, 2014, s. 13-67.
    19. Veronika Čapská, Představy společenství a strategie sebeprezentace. Řád servitů v habsburské monarchii (1613-1780), Praha 2011.
    20. Veronika Čapská, Das Kloster als Hinterbühne? Die Problematik der Selbstrepräsentation eines Mendikantenordens am Beispiel der Serviten, in: Heidemarie Specht - Tomáš Černušák (edd.), Leben und Alltag, s. 125-135.
    21. Karl Suso Frank, Gebaute Armut. Zur südwestdeutsch-schweizerischen Kapuzinerarchitektur des 17. Jahrhunderts, Franziskanische Studien 58, 1976, s. 55-77.
    22. Francesco Calloni, Interpretazione iconologica della architettura cappuccina. Le case die preghiera nella storia e spiritualità francescana, Studi scelti di francescanesimo 7, 1978, s. 151-157.
    23. Walter Hümmerich, Anfänge des kapuzinischen Klosterbaues, Untersuchungen zur Kapuzinerarchitektur in der rheinischen Ordensprovinzen, Mainz 1987.
    24. Dušan Foltýn - Petr Sommer - Pavel Vlček, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997.
    25. Petr Petřivalský, Kapucínská krajina, Historická geografie 36, 2010, s. 147-149.
    26. Tanja Martelanc, "Libri tre nei quali si scuopre in quanti modo si può edificare vn Monast.o sÿ la Chiesa": arhitectural treatise of Capuchin friar Antonio da Pordenone, in: Michaela Rosso (ed.), Investigating and Writing Architectural History Subjects, Methodologies and Frontiers, Torino 2014, s. 1058-1071.
    27. Vácslav Šubert (ed.), Apologie druhá stavův království českého, tělo a krev Páně Ježíše Krista pod obojí spůsobou přijímajících, Praha 1862.
    28. Zikmund Winter, Život církevní v Čechách II, Praha 1896.
    29. Rituale Romano-Capucinicum, praecipue ad usum Provinciae Bohemiae, Moraviae et Silesiae, dispositum ac in duas partes divisum. In quarum prima agitur de ritibus certis anni temporibus tam in Sacrificio Missae, quam in Officio Divino servandis; deinde quomodo obscuriores rubricae tam Missalis, quam Breviarii intelligendae ac in praxim redigendae sint; demum qualiter Fratribus moribundis Sacramenta administranda ac subsidia ferenda defunctorumque corpora sepelienda, clare explicatur. In secunda vero parte tractatur de externis quibusdam ritibus ad Religionis politiam et domestica munia recte obeunda pertinentibus II, Pragae 1696.
    30. Zdeněk Orlita, Dům v zahradě Páně. Fulnecký kapucínský klášter v proměnách staletí, Nový Jičín 2016.
    31. Martin Elbel, The Making of a Perfect Friar. Habit and Reform in the Franciscan Tradition, in: Jaroslav Miller - Laszlo Kontler (edd.), Friars, Nobles and Burghers-Sermons, Images and Prints, Studies of Culture and Society in Early Modern Europe, Budapešť 2010, s. 149-175. Go to original source...
    32. Martin Elbel, Město a klášter. Františkánský konvent v raně novověké Olomouci, Praha 2017.
    33. Kaspar Elm, Termineien und Hospize der westfälischen Augustiner-Eremitenklöster Osnabrück, Herford und Lippstadt, Jahrbuch für Westfälische Kirchengeschichte 70, 1977, s. 11-49.
    34. Matthias Vöckler, Einige Anmerkungen zur Entstehung und Bedeutung der Termineien der Bettelorden im mittelalterlichen Thüringen, Mitteilungen des oberhessischen Geschichtsvereins. Neue Folge 76, 1991, s. 1-11.
    35. Arend Mindermann, Das franziskanische Termineisystem, in: Volker Honemann (ed.), Von den Anfängen bis zur Reformation (Geschichte der Sächsischen Franziskanerprovinz von der Gründung bis zum Anfang des 21. Jahrhunderts, Bd. 1), Paderborn 2015, s. 195-263. Go to original source...
    36. Josef Vítězslav Šimák, Máti kapucínů, in: Od pravěku k dnešku. Sborník prací z dějin československých k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře, Praha 1930, s. 163-183.
    37. Jiří Hrbek, Barokní Valdštejnové v Čechách, Praha 2013.
    38. Jan Lhoták, Město Sušice a jeho poddaní. K úloze a významu vrchnostenského hospodaření královských měst v raném novověku, Praha 2018.
    39. Pavel Pumpr, Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách. Na příkladu panství Třeboň na přelomu 17. a 18. století, Brno 2010.
    40. Šárka Bělšíková - Martin Gaži - Jarmila Hansová, Opat Bylanský a obrazy zlatokorunské školy. Osvícenství zdola v Okrsku světa, České Budějovice 2013.
    41. Zdeňka Prokopová, Každodenní život mariánského poutního místa Kájov v letech 1656-1725, Jihočeský sborník historický 66-67, 1997-1998, s. 51-63.
    42. Jaroslav Kadlec, Klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni, Praha 2004.
    43. Jiří Kuneš, Kronika českobudějovického kapucínského konventu, České Budějovice 2003 (Diplomová práce).
    44. Jiří Hrbek, Proměny valdštejnské reprezentace. Symbolické sítě valdštejnského rodu v 17. a 18. století, Praha 2015.
    45. Roderich Geyer, Wovon lebten die Kapuziner? Die Finanzgebarung eines Kleinstädtischen Bettelordensklosters im 17. und 18. Jahrhundert am Beispiel des Kapuzinerklosters in Tulln, in: Thomas Aigner (ed.), Abgekommene Stifte und Klöster in Niederösterreich, St. Pölten 2001, s. 212-219.
    46. Pavla Jirková, Od Sperata ke Strobachovi. Jihlava v převratech konfesionalizace v 16. až 17. století, in: Město v převratech konfesionalizace v 15. až 18. století, Praha 2014 (Documenta Pragensia 33), s. 159-184.
    47. Tomáš Malý, "Mentalita", zbožnost a smrt chrudimského měšťana v raném novověku (Chrudimské kšafty ze 16.-18. století), Chrudimský vlastivědný sborník 7, 2003, s. 19-70.
    48. Petr Adam, Působení řádu kapucínů v Českých Budějovicích v 18. století, České Budějovice 2001 (Diplomová práce).
    49. Tomáš Václav Bílek, Statky a jmění kollejí jezuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených, Praha 1893.
    50. Heribert Holzapfel, Handbuch der Geschichte des Franziskanerordens, Freiburg im Breisgau 1909.
    51. Ignác Antonín Hrdina (ed.), Dokumenty Tridentského koncilu, Praha 2015.
    52. Rudolf Zuber, Osudy moravské církve v 18. století I, Praha 1987.
    53. Josef Vávra, Jan st. Kavka z Říčan, Sborník historického kroužku 5, 1904, s. 79-82, 143-147.
    54. Petr Bašta - Markéta Baštová, Ars Moriendi. Loretánské krypty. Z historie pohřbívání v kapucínských konventech, Praha 2012.
    55. Eliška Helclová, Úmrtí a pohřební slavnost knížete Filipa Hyacinta z Lobkovic roku 1734, Podřipský muzejník 2, 2006, s. 77-86.
    56. Martin Elbel, Bohemia Franciscana. Františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století, Olomouc 2001.
    57. Pavel Král, Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1550-1650, České Budějovice 2002 (Monographia historica 2).
    58. Martin von Cochem, Prager Lauretanen Büchlein, Darin neben einer Ausführlichen Beschreibung der heiligen Lauretanischen Capellen und des Creuzgangs bey denen Capuzinern auff dem Hradschin. Andächtige Gebähter In der heiligen Laureta und vor allen Kapellen und Altärlein in dem Kreuzgang zu sprechen enthalten seynd. Zur Beförderung der Ehr Mariä und ihrer lieben Loreta-Capellen beschreiben durch P. Martin von Cochem Capuciner Ordens, Prag 1694.
    59. Alice Bartůšková, Paolo Piazza pinxit. Kapucínský bratr malířem na sklonku rudolfínské doby, Praha 2017.
    60. Karel Reban, Po stopách sv. Auraciána, patrona Českých Budějovic, Časopis katolického duchovenstva 59, 1918, s. 422-437, 530-545.
    61. Marie Ryantová, Polyxena z Lobkovic, obdivovaná i nenáviděná první dáma království, Praha 2016.
    62. Štěpán Vácha, Joachim von Sandrarts Kreuzauffindung in Brünn im Lichte neuer Erkenntnisse, Umění 65, 2017, s. 514-530.
    63. Otto Kamshoff, Zur Geschichte der Kapuziner in Böhmen, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 47, 1909, s. 247-252.
    64. Karel Černý - Jiří Havlík, Jezuité a mor, Praha 2009.
    65. Jiří Wolf, Mor na Mostecku v roce 1680 a zdejší řeholníci. Heuristická poznámka k jejich misijnímu působení, Ústecký sborník historický 14, 2005, s. 185-192.
    66. Miroslava Jouzová, Kapucínský klášter v Kolíně a jeho knihovna, Archivní prameny Kolínska 15, 2009, s. 3-46.
    67. Petr Holodňák - Ivana Ebelová (edd.), Žatec, Praha 2004.
    68. Petr Kopička - Oldřich Kotyza (edd.), Paměti roudnických měšťanů z 18. století: Brodští & Jílkové, Litoměřice-Praha 2009.
    69. Jiří Pernes - Josef Fučík - Petr Havel, Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918, Praha 2003.
    70. Marek Brčák, Strategie kapucínského řádu při zakládání řeholních domů v českých zemích v raném novověku, Folia historica bohemica 33, 2018, s. 217-237.
    71. Marek Brčák, Kapuziner und Stadt. Die Wirkung des Kapuzinerordens in böhmischen und mährischen Städten in der zweiten Hälfte des 17. und der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts, in: Jiří Havlík - Jarmila Hlaváčková - Karl Kollerman (eds.), Orden und Stadt, Orden und ihre Wohltäter (Monastica Historia, Band 4), Praha - St. Pölten 2019, s. 213-245.
    72. Marek Brčák, Kdo jsou praví synové sv. Františka? Soužití františkánů a kapucínů v českých zemích v 17. a 18. století, in: Petr Hlaváček (ed.), Proměny františkánské tradice (Europaeana Pragensia 11 - Historia Franciscana VII.), Praha 2019, s. 333-342.
    73. Jaroslav Šotola, Zrušení jezuitského řádu v českých zemích. Kolektivní biografie bývalé elity (1773-1800), Praha 2005 (Disertační práce).

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content